Zdroj: Deník, 6.2.2026

Alena Schillerová je jednou z nejvýraznějších tváří hnutí ANO. Po čtyřech letech se vrátila do křesla ministryně financí. V rozhovoru pro Deník.cz představuje své plány a také zdůvodňuje navržený schodek ve výši 310 miliard korun.

Jak je na tom Česká republika z hlediska zdraví veřejných financí a perspektivy do budoucna?

Ve světle veřejných financí na tom není nijak dramaticky zle. S opozicí vedeme spor o to, co se mohlo udělat lépe a co se udělalo hůře, to je logické. My jsme předávali v roce 2021 šestou nejméně zadluženou zemi.

Tedy po covidu.

Ano, po covidu. I tak jsme byli šestá nejméně zadlužená země Evropské unie. Andrej Babiš a já jako ministryně financí jsme měli přebytkový, vyrovnaný nebo mírně deficitní rozpočet a z pohledu nízkého zadlužení jsme byli v Evropě na čelných místech. Pak přišla pandemie, černá část našich dějin. Propadly se příjmy a vzrostly výdaje, protože byla zavřena ekonomika. Teď jsme od Fialovy vlády převzali republiku jako devátou nejméně zadluženou zemi v EU, takže je tam propad o tři příčky. Deficit veřejných financí je kolem dvou procent. Maastrichtská kritéria hovoří o limitu tří procent. My budeme držet deficit bezpečně pod třemi procenty HDP. Ale samozřejmě za ty čtyři roky se stala spousta věcí, které mohly být řešeny lépe.

Na prvním místě byste zmínila ceny energií?

Stoprocentně a z toho vyplývající inflaci, protože ta dopadla na všechny, když narostla kumulativně o 32 procent. Základním důvodem, proč se to stalo, byly právě ceny energií. A to, že minulá vláda nepřistoupila k řešení včas a způsobem, který by býval pomohl. My jsme dlouhodobě měli buď první, nebo druhé nejvyšší ceny energií v paritě kupní síly v Evropské unii. Měli jsme největší propad reálných mezd. Ekonomický růst se pohyboval kolem nuly. Poslední makroekonomická predikce ministerstva financí stanovila růst HDP za rok 2025 na 2,5 procenta a prognóza na letošek je 2,4 procenta. To je skutečně dobré číslo. Mám z něho radost, ale je potřeba si uvědomit, že jsme vyběhli ze startovní čáry se zpožděním. Celá řada zemí, třeba Polsko nebo Chorvatsko, nás předběhla. Úkolem naší vlády je podpořit ekonomický růst, uvést v život naši hospodářskou strategii, která je hodnocena velmi dobře odborníky, ekonomy.

Hnutí ANO tak jednoznačně vyhrálo loňské sněmovní volby proto, že lidem slíbilo dorovnání toho, oč v minulých letech přišli. Ihned jste převedli poplatky za obnovitelné zdroje v regulované složce energií na stát, chcete vrátit sociální odvody živnostníků na původní hladinu, rozhodli jste o zvýšení platů státních zaměstnanců až o deset procent. Jaký je váš hlavní motiv, pomoc lidem, nebo nakopnutí ekonomiky?

Obojí. Ptala jste se na poplatky za obnovitelné zdroje. Neregulovanou cenu elektřiny, která teď klesá, řídí trh. My jsme ale sáhli do regulované složky, protože jsme to nejenom slíbili, ale reagujeme i na to, co se děje v Německu, tedy na tamější obrovskou podporu energií. Náš splněný slib okamžitě pocítily domácnosti na svých fakturách, ale také firmy. A projeví se to tak, že část uspořených prostředků budou moct utratit za něco jiného. Promítne se to i v ceně služeb, bude to mít pozitivní dopad na celou ekonomiku. Výdajová strana rozpočtu se kvůli tomu zvýší o 7,3 miliardy korun.

Opravdu si myslíte, že vaše opatření zlevní služby a výrobky?

Minimálně ceny neporostou tak rychle. Pak jste zmínila platy, a já chci upozornit na to, že za minulé vlády jsme zaznamenali největší propad reálných mezd. Státním zaměstnancům byla přidána jen malá částka. Někteří z nich, třeba na úřadech práce, v České správě sociálního zabezpečení nebo pracovníci v kultuře, pobírají sociální dávku, protože jen ze svého platu by se neuživili.

Což nedává smysl.

Žádný. Představte si úřednici, která vyplácí příspěvek na bydlení, aby si pak sama o něj musela žádat. To přece není normální. Takže my jsme se rozhodli alespoň částečně sanovat propad reálných a mnohdy i nominálních mezd. V rozpočtu minulé vlády bylo zvýšení mezd o pět procent, my jsme to zvedli na deset, přičemž devět půjde do tarifů, aby se to skutečně promítlo do nárokové složky. Současně jsem řekla kolegům ministrům, že danou částku musejí ušetřit v provozních výdajích, aby to nešlo na úkor deficitu. Co se týká osob samostatně výdělečně činných, bývalá vláda jim ve třech po sobě jdoucích letech zvýšila vyměřovací základ sociálního pojištění, takže to v průměru udělalo padesát tisíc. To je pro drobné živnostníky opravdu rána.

Starostové a nezávislí teď navrhují, aby se zvýšení nerušilo plošně, ale jen těm, kteří mají vyšší náklady a nižší zisky, konkrétně řemeslníkům. Naopak advokáti nebo daňoví poradci by vyšší odvody jistě unesli.

Ten návrh jsem neviděla. Ale byli ve Fialově vládě čtyři roky a neudělali nic. Proč? Živnostníci si samozřejmě mohou platit víc, než je zákonem stanovené minimum, a celá řada z nich to dělá. To je na nich. Minimální sociální odvody ovšem bývalá koalice dramaticky zvýšila a my to pouze chceme zastropovat, aby se skok pro rok 2026 už nekonal, což jim ušetří nějakých 715 korun měsíčně čili 8,5 tisíce korun ročně. Bohužel nestihlo se to k 1. lednu letošního roku, ale přechodná ustanovení zaručují zpětnou účinnost. Bude jim to vráceno formou přeplatku. To státní pokladnu vyjde asi na 1,4 miliardy, tedy částku, kterou jsme uspořili v provozních výdajích.

Čili o kolik jste podle vašich propočtů zvýšili schodek oproti návrhu Zbyňka Stanjury?

Fialova vláda předložila rozpočet se schodkem 286 miliard korun, ale ten nebyl reálný, obsahoval vylhané příjmy a chybějící výdaje. Podle nové makroekonomické predikce vypadlo přes 15 miliard příjmů, devět miliard na sociálním pojištění, na dividendách si vymysleli 12,4 miliardy nebo dvě miliardy z prodeje nemovitostí. Když jsem zreálnila příjmy, byla jsem na minus pěti miliardách. U výdajů chybělo 26 miliard na fondu dopravní infrastruktury, 17 miliard na sociálních dávkách, dvě a půl miliardy na školství. Schválili rozpočet, který nebyl krytý, což se nikdy předtím nestalo.

Jaký byl skutečný deficit minulé vlády?

Kdybych reálně ubrala příjmy a přidala výdaje, byla bych na nějakých 350, 360, možná i více miliardách, což bylo neprůchodné, ani bych to nechtěla. Proto jsme brutálně škrtali a těch 310 miliard je maximum možného. Všichni jsme se snažili a velice jsme to chtěli dostat pod 300 miliard, ale to nebylo možné. Rozpočet musí být pravdivý.

Šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl prohlásil, že ten váš porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Připomínám, že to byl ministr financí Andrej Babiš, který ho chtěl v roce 2017 dokonce prosadit do Ústavy ČR. Budete ho teď měnit, nebo rušit?

Nebudeme. Mojmír Hampl tvrdí, že schodkem 310 miliard porušíme zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Já jeho názor nesdílím. Mám pro to procesní i fiskální argumenty. Není to žádných 63 miliard, jak říká Hampl, a já se snažím to korektně a věcně vysvětlovat. Kdybychom se drželi čísel, byl by ten rámec 293 miliard, takže i kdyby byl porušen zákon, což já z procesních důvodů nepřipouštím, tak je to o osmnáct, ne o třiašedesát miliard. Divím se, že Mojmír Hampl úplně stejně nekřičel, když Fialova vláda předložila zákon, kde neměli krytých 37 miliard na dopravě.

Myslím, že křičel.

Trošku, méně než teď.

Není těch 18 miliard ale i tak příliš? Neporušujete jimi platnou legislativu?

Jsem přesvědčena, že ne. Ta se vztahuje jen na proceduru řádného rozpočtového procesu. Nepamatuje na případ, kdy se rozpočet novelizuje nebo vrací k přepracování. Nyní do novely dáváme paragraf, aby to platilo pro všechny situace.

Na kolik miliard chcete stlačit deficit pro rok 2027?

Příští rok bude velmi složitý. Nejprve dokončím rozpočtový proces 2026 a pak se okamžitě pustím do práce na rozpočtu 2027. V té době se ještě nerozjedou naplno naše opatření, například EET (elektronická evidence tržeb), která by měla platit od ledna příštího roku. Než začne přinášet benefity, bude to mít nějaké zpoždění. Připravujeme Kobru proti nelegálnímu zaměstnávání, neboť to je obrovský fenomén, kvůli němuž nám utíkají desítky miliard. Budou velké tlaky na dopravní infrastrukturu, protože máme obrovské množství rozestavěných staveb. Naše země by si zasloužila, aby už konečně měla hotové hlavní tepny, takže tomu dáváme absolutní přednost. Teď jsme výdaje na obraně částečně snížili, protože tam bylo zhruba 21 miliard, které nebyly pod závazky. Pan ministr Zůna to chce vše projít, zkontrolovat a určitě nás tam čeká nějaký progres.

Takže bude schodek na rok 2027 nižší než 310 miliard?

Budeme na tom pracovat, spočítáme to. Uvidíme, jak bude šlapat ekonomika, jak se nám podaří uvádět v život hospodářskou strategii. Jsem ráda, že vláda je hodně soudržná v tom směru, že žádný ministr se nesnaží na úkor druhého řešit svou kapitolu a zbytek ho nezajímá.

Většina ekonomů se shodne, že dluhy se musejí platit, a čím vyšší bude schodek, tím víc nás bude stát obsluha státního dluhu. Teď je to 100 miliard. Za rok to může být 120. Není v zájmu příštích generací schodky stlačovat, abychom nakonec nezbankrotovali?

Stlačovat určitě ano, ale tak, abychom nezaškrtili ekonomiku. Minulá vláda zvedla daně všem. Byla tady obrovská inflace. Zadusila ekonomiku, takže tři roky byl HDP kolem nuly, v mírné recesi. Velké množství investic šlo do obrany, kde to nemá multiplikační dopady.

Zálohy na stíhačky F-35?

Přesně tak, tím nezvednete bezpečnost ani nepodpoříte ekonomiku. Máme obrovské problémy ve zdravotnictví, musí se dobudovat řada projektů. V Brně se roky slibuje nová porodnice, kterou Jihomoravský kraj nutně potřebuje. Měli bychom vybudovat novou dětskou nemocnici tady v Praze. Pan premiér chce postavit moderní nemocnici v Letňanech. Všichni mluví o školství.

Ihned mi vytanula na mysli slova bývalého rektora VŠE Richarda Hindlse, jenž vyjádřil údiv nad postupem vaší vlády, která mluví o modernizaci a investicích, ale když chtěla získat šest miliard pro regionální školství, tak je vzala výzkumu, Technologické agentuře a Akademii věd ČR.

Peníze se tam nakonec dostaly, vrátily se na původní úroveň, vzali jsme je někde jinde.

Souhlasíte s tezí, že pokud by se někam mělo dávat, tak je právě do mozků, kde se to nejrychleji vrátí?

Určitě ano. Proto chceme s Karlem Havlíčkem podporovat startupy, připravujeme legislativní úpravy u daňových zákonů, chceme to posunout, abychom o mozky nepřicházeli. Budeme pro ně vytvářet příznivé prostředí.

Profesor Hindls také řekl, že bychom se neměli srovnávat jen s okolními zeměmi, ale dívat se třeba do Skandinávie. Dánsko, Norsko a Švédsko mají nulové deficity nebo přebytkové rozpočty, nízké zadlužení vůči HDP a vysoký náhradový poměr. Penze jsou tam vůči reálným mzdám o dvacet procent vyšší než v Česku, v Dánsku je to 77 procent, u některých profesí 100 procent. Důvodem nejsou jen vyšší daně, ale také jejich mnohonásobně vyšší výběr. Nemohla by to být inspirace?

Skandinávské státy jsou rozpočtoví jestřábi a do této kategorie jsme dlouhou dobu patřili i my. Před covidem jsem byla asi dvakrát přizvána na diskuzi jejich platformy právě proto, že jsme měli nízký poměr zadlužení. Oni mají mnohem vyšší daně, ale souhlasím, že je umějí i lépe vybírat. Tady se na to čtyři roky úplně rezignovalo, zrušila se EET. A je spousta dalších nástrojů, které jsou důležité pro výběr daní, které jsme my zavedli, kultivovali, propagovali.

Ale neznamená to, že se zase bude zaklekávat na podnikatele, jak říká opozice?

To byla taková politická zkratka. Teď jsem byla na kongresu Samoška v Olomouci (akce na podporu tradičního českého maloobchodu), kde jsem říkala, že se z kritiky poučíme. Technologie jsou jinde, dva roky se na EET 2.0 připravuji. Za mnou chodili podnikatelé, abychom to vrátili zpátky, protože obrovské rozdíly nedávají smysl.

Simona Hornochová, která byla u zrodu EET, zůstává v čele finanční správy?

Ano. Jsme v každotýdenním kontaktu, ona je taková Amazonka, snad to nezní hanlivě. Já jsem 25 let strávila ve finanční správě a myslím si, že potřebuje někoho spíš zvenku, kdo není zatížen místními vztahy, zvyky tak dále. Pro mě paní Hornochová není neznámý člověk, střídala jsem ji v roli náměstkyně.

Ptám se na to i s ohledem na nový služební zákon, který chce vaše koalice prosadit. A nejen opozice v návrhu spatřuje uvolněná stavidla čistkám ve státní správě.

To vůbec ne. Mně jde o konkrétní výsledky, s výměnou v čele finanční správy nepočítám.

Tak to je výběr daní, ale co hlavní zdroj příjmů, tedy růst ekonomiky? Co si představujete pod pojmem modernizace státu?

První, co mi vytane na mysli, je digitalizace. Tady mám spoustu úkolů. EET je velmi náročný digitální projekt. Naštěstí nebudeme startovat z nuly, ale budeme muset obnovit hardware. Slíbili jsme, že majitelé chytrých telefonů si budou moct stáhnout z webu aplikaci atd.

Mělo by se EET 2.0 týkat všech sektorů?

Koaliční partneři samozřejmě budou bojovat o nějaké výjimky. Když si přečtete naše programové prohlášení, jsou tam možné úlevy pro nejmenší živnostníky, ale budeme se o tom bavit. Pokud má EET skutečně fungovat, měla by zahrnovat maximální portfolio všech podnikatelů, protože jinak by to ztrácelo smysl. Máme ale další projekty, chceme se vrátit k Jednotnému inkasnímu místu a využít historický okamžik, kdy jsou ministři financí, sociálních věcí a zdravotnictví z jedné strany. V minulosti tento projekt vždy ztroskotal na koaliční neshodě těchto tří aktérů. Hodláme posunout online finanční úřad, to znamená elektronické zpracování daňových přiznání. Tématem pro celníky bude hazard v online prostředí. Chceme se vrátit k tomu, co se mi nepodařilo prosadit, když jsem byla poprvé ministryní, a to je rozšíření trestněprávních kompetencí celní správy.

A daňová Kobra se zaměří na černé zaměstnávání?

Kobra se pustí do boje s nelegální prací, to je obrovské téma. Agentury práce tady vyrostly jako houby po dešti, to je něco neskutečného. Stalo se to součástí naší ekonomiky, kdekdo se tváří, jako by to bylo normální. To ale není, jde o největší položku, kde stát přichází o peníze, především na sociálním pojištění. To jsou desítky miliard. A doplácejí na to samozřejmě i zaměstnanci, dost často cizinci, kteří možná ani nevědí, co se děje. Cizinců jsou u nás dva miliony. Lidí, kteří pracují načerno, je až 500 tisíc.